Vítám každou teorii,jež mi pomůže vyřešit jednu záhadu vztahující se  Uhříněvsi, 
pražské městské části ve které bydlím. 
Každý, kdo trochu cestuje po České republice, si jistě všiml, že takových obcí, 
jejichž název je zakončen „-ves“, je u nás více. Pamatuji si, že mne na takovéto 
podobné názvy upozornil už můj dědeček, když jsem s ním byl jako malý kluk na 
výletě po Jičínsku.Tam se totiž nalézají obce s takovými jmény jako například 
Jičíněves, Nemyčeves, Vitíněves apod.Později jsem si všiml, že takovéto 
„xyzevsi“ se nacházejí také na Slánsku, Mělnicku, Žatecku i jinde.Pokud si tato 
místa zakreslíme do mapy, získáme něco, co nám vyrazí dech. Začneme u Žatce a 
budeme pokračovat směrem k Jičínu. Tady se nám jako navlečené korálky poskládají 
za sebou takto pojmenovaná města: 
Bitozeves- Martíněves- Račíněves – Ctiněves – Vliněves –Jičíněves. Co víc, tato 
místa jsou seřazena přesně ve směru východ – západ, takže všechny leží na stejné 
zeměpisné šířce. Tato skutečnost mne vyprovokovala k hledání dalších podobných 
vztahů a výsledky jsou velmi zajímavé.Podobné linie vedoucí ve směru západ 
–východ jsou: Kmetíněves – Budčeves – Hněvčeves – Hoříněves nebo Bdeněves – 
Zdebuzeves – Račíněves 
Na začátku mojí práce píšu, že záhada se vztahuje k Uhříněvsi, ale dosud jsem se 
o ní nezmínil. Copak leží mimo? Naopak, Našel jsem, že jí prochází asi čtrnáct 
„xyzevsí“. Kdyby každá s těchto linií spojovala pouze tři takto pojmenované 
obce, dalo by se to ještě přisoudit náhodě, ale nejpočetnější linie, jich 
spojuje hned sedm, a to už má podle mne do náhody daleko. Tato linie vede z 
Martíněvsi u Děčína, přes Chotíněves, Damíněves, Uhříněves, Hostějeves, 
Mutyněves a Vitíjeves na Jindřichovohradecku. Mezi další uhříněveské linie 
patří: 
b) Tetčíněves – Vliněves – Uhříněves – Vičeves. 
c) Černěves u Roudnice nad Labem – Ctiněves – Jeviněves - Březiněves – Uhříněves 
    d) Martíněves u Roudnice nad Labem – Nelahozeves – Uhříněves – Zdebuzeves 
    e) Kmetíněves – Uhříněves – Račíněves u Zruče nad Sásavou
    h) Moravěves – Lichoceves – Uhříněves – Krásněves 
    i) Velemyšleves – Bitozeves – Studeněves - Stehelčeves – Uhříněves 
    k) Radičeves – Uhříněves –Kněževes u Letovic
    m) Kněževes (okr. Praha –západ) – Uhříněves – Marieves 
    n) Otročo) íněves – Uhříněves – Radovesnice II
    p) Bdeněves – Uhříněves – Libněves na Poděbradsku 
    q) Uhříněves –Čistěves – Běloves
    s) Uhříněves – Budčeves - Milíčeves – Butoves 
    v) Uhříněves – Pševes – Jičíněves – Nemyčeves – Vitíněves na Jičínsku 
  Kromě výše uvedených vztahů existuje i velké množství dalších „xyzeveských 
  linií“ .Pro příklad uvedu alespoň některé: 
  Otročíněves- Stehelčeves -Nelahozeves – Damíněves 
  Lichoceves – Nelahozeves –Ctiněves – Tetčíněves 
  Zvoleněves – Račíněves –Cerněves –Chotíněves 
  Martíněves –Kmetíněves- Zvoleněves - Stehelčeves 
  Velemyšleves –Libčeves – Chotíněves – Tetčíněves 
  Číněves – Červeněves – Myštěves –Žiželeves – Běloves 
  Pekloves – Budčeves – Činěves – Račíněves – Vičeves 
  Pro mne je to záhada, když zjistím, že velká většina takto pojmenovaných obcí 
  leží v určitých geometrických zvláštnostech.Tato záhada tímto ale 
  nekončí.Naopak se rozroste, začneme- li zkoumat první část názvu Uhříněves. V 
  abecedním seznamu autoatlasu ČR s měřítkem 1: 200 000 jsem nalezl celkem 17 
  obcí, jejichž název začíná na „UHŘ-„, případně „UHR-„. Když jsem si je vynesl 
  na mapu, zažil jsem menší šok. To, když jsem zjistil, že i mezi takovým počtem 
  míst po celé republice lze vést několik linií, jež spojují tři a čtyři obce 
  (viz obr.). Linie, které nejvíce bijí do očí, myslím si, jsou tři a spojují 
  právě čtyři obce: 
    a) Uhřice (okr. Hodonín) – Uhřice (okr. Vyškov)- Uhřice (okr. Kroměříž) – 
    Uhřičb) ice
    c) Uhřice (okr. Benešov) – Uhry – Uhřice (okr. Blansko) – Uhřínov (okr. 
    Přerov) 
    d) Úhrov – Uhřetice (okr.Chrudim) – Uhřetická Lhota – Uhřínov (okr. Rychnov 
    nad Kněžnou) 
Linie, v kterých jsou zastoupeny tři obce jsou pak: 
    e) Uhříněves – Úhrov – Uhřičice
    g) Uhříněves – Uhry – Uhřice (okr. Hodonín) 
    h) Uhřertice (okr. Chrudim) – Uhřice (okr. Blansko) – Uhřičiice
    j) Uhřice (okr. Benešov) – Uhřínovice (okr. Jihlava) – Uhřice (okr. Hodonín)
  Kdo z čtenářů chce, může si všechny uvedené vztahy vyzkoušet na mapě. 
  „Uhr-liniei si můžete například vynést na mapu republiky a pro „xyzeveské 
  linie“ je kvůli kratším vzdálenostem vhodnější soubor turistických map (např. 
  měřítko 1: 100 000).Původ této geometrie je ale zahalen tajemstvím. Nechci si 
  hrát na chytrého, abych tady z rukávu vysypal nějaké definitivní řešení 
  záhady, ale obracím se na spoluobčany o pomoc jej najít.Když jsem tento článek 
  publikoval v Uhříněveském zpravodaji, nenašel se mezi místními lidmi nikdo, 
  kdo by odpověď znal, a proto o této záhadě informuji i ostatní.Měl bych se ale 
  zmínit o podobných paralelách , jež by možná něco napovídaly.Mezi záhadology 
  je stále více populární záhada ley lines.Ta vznikla v Anglii, kdy v roce 1921 
  Alfred Watkins zjistil, že tam existuje geometrický systém spojující místa, 
  jejichž název je zakončen slabikou „ley“.Odtud vznikl pojem ley lines, který 
  se brzy rozšířil mezi všechny nalezené přímky.Taková přímka může jako zde 
  spojovat místa s podobným názvem (další příklad : Mlékojedy u Neratovic – 
  Masojedy – Kozojedy – Konojedy – Mrchojedy – Dvur Kozojedy v Posázaví), nebo 
  místa náboženského významu, prehistorické památky, či místa s výskytem 
  záhadných jevů (např. kruhy v obilí).
  Další hypotéza mne napadla, když jsem na mapě měřil linie a všiml jsem si, že 
  v Uhříněvsi se jich většina kříží v nejstarší části obce. Tam se nachází 
  barokní kostel Všech svatých a hned vedle bývalý zámek postavený na místě 
  templářské komendy a sloužící dnes jako Výzkumný ústav živočišné 
  výroby.Templáři jsou velmi zvláštní řád, jenž měl ochraňovat poutníky do svaté 
  země a zanechal o sobě mnoho nezodpovězených otázek. Co když má prsty i v této 
  tajuplné geometrii?
  Možná, že řešení je zcela jiné.Třeba za to mohou středověké obchodní cesty, 
  ale podíváme –li se na mapu , zjistíme, že zmíněná místa nejsou propojena 
  přímo žádnou silnicí a pro velkou vzdálenost mezi obcemi tato hypotéza padá 
  úplně. Ale od toho už záhady jsou. Provokují naší mysl a fantazii, neboť ve 
  skutečnosti je stále na co hledat odpověď, a to je jedině dobře.
   
  Libor Čermák
  Pramen: Michael Hesemann – Záhadné kruhy v obilí
                                                  
(vyšlo v Uhříněveském zpravodaji č. 7-8/99 a Ve Skrytých skutečnostech č. 9/2001