Jen málokterou dobu v
historii jsou tak sporné názory jako na epochu od 16. do 18. století. Na jedné
straně do ní spadá např. třicetiletá válka nebo doba temna, známá z z
románů Aloise Jiráska. Jiným nešťastným počinem bylo řádění církevní
inkvizice, kdy se nepálili jen knihy odporovali tehdejšímu učení, ale v
plamenech ohně skončil i nejeden člověk. Tak například skonal 17 února
1600 italský renesanční myslitel Giordano Bruno. Ten jako první přišel s
hypotézou o nekonečném vesmíru. Tvrdil, že hvězdy které vidíme na
obloze, jsou vlastně vzdálená slunce mající své vlastní planety, na kterých
žijí bytosti podobné lidem. Tím předběhl svou dobu o bezmála půl tisíciletí,
neboť takovými to myšlenkami se začínají vědci zabývat až dnes. V této
době se však na druhé straně objevil vzestup umění, jenž byl patrný především
v hudbě, výtvarném umění sochařství a architektuře. Vzestup architektury
přišel z Itálie, kde se na renesančních stavbách začaly projevovat určité
podivnosti. protože slovo "podivný"
se italsky řekne barocci, začalo se novému slohu říkat baroko. Pro naší městskou
část (Praha - Uhříněves) je sloh důležitý především proto, že
je v něm postaven uhříněveský kostel Všech svatých. (viz obr).
Právě v této době vnikaly stavby , bez kterých by dnešní Praha nebyla tím, čím je. Provedena byla barokní přestavba pražského hradu, vzniklo mnoho známých paláců (Černínský, Kolowratský, Toskánský, Valdštejnský), chrámů (sv. Františka, Loreta, sv. Mikuláše), klášterů (Břevnovský, Klementinum, Křížovnický, Strahovský). Působila u nás celá řada významných architektů, z nichž nejznámější jsou Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové nebo Jan Blažej Santini Aichel. Mezi jeho nejznámější díla patří klášter v Kladrubech u Stříbra nebo kostel sv. Jana Nepomuckého na zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, zapsaný dnes v seznamu UNESCO. Jeho stavby se vyznačují především složitou geometrií, čímž se zařadil mezi nejvýznamnější stavitele své doby.
Libor Čermák
zdroj: Pražská Architektura
Další články o historii
