V minulém čísle jsem uveřejnil první část seriálu o tajemstvích a legendách českých pohoří. A tentokrát se přesuneme na jihozápad naší republiky na Šumavu. Zatímco Krkonošským legendám dominuje tajemná postava horského ducha a obra Krakonoše na Šumavě to je celý zástup nadpřirozených bytostí od skřítků, ďáblů, čarodějů, obrů a mnoho dalších. Skřítkové se nejčastěji vyskytovali jako permoníci, tedy ochránci pokladů a žil drahých kovů. Můžeme se s nimi setkat v okolí hradu Kašperk, kde prý i údajně kradli z domů vajíčka. Další skřítkové tzv. huckaufové se vyskytují u Rejštejna a vyznačují se tím, že skáčou lidem na záda a až k smrti je škrtí. Dále se tu nalézají další jacísi stromoví mužíci, kteří sídlí na stromech a brání je před dřevorubci. A pak prý zde někde žije i jakýsi Šedivý mužík, který umí na pocestné přivolat hustou mlhu, čímž jím způsobí až smrt.

I čerti a ďáblové se na Šumavě vyřádili. Například na nejvyšších šumavských vrcholcích Plechém a Třístoličníku sídlili tzv. Černobohové a pálili tam ohně. Prý dokonce byli původci i známých ledovcových jezer. Například Čertovo jezero vzniklo podle pověsti tak, že jistá dívka přivázala ďáblovi na ocas kámen a snažila se ho svrhnout do pekla. Po dopadu však čert svými drápy vyryl dolinu, jež se postupně zalila vodou. Poblíž Železné Rudy je také hladký kámen, na kterém je vidět otisk ďáblova kopyta. Tam se totiž scházeli pekelní knížata. A ve Vyšším Brodě zas chtěli jednou ďáblové zatopit klášter tím, že by z kamenů vytvořili přehradu přes Vltavu. Ovšem nestačili ji během noci dokončit a tak tam po jejich práci zbyly strmé skály z kamenů, kterým se dodnes říká Čertova stěna.

Obři sídlili na místech prastarého osídlení. Jedním byl vrchol, jenž také nese název Obří hrad. Později se přemístili na Sedlo (vrch 902 m) u Albrechtic. Sedlo i Obří hrad bývali však v pravěku významnými hradišti, O kterých jsem se zmínil v UZ již dříve.

Nakonec se zmíním o jedné z nejtajemnějších šumavských hor, kterou je 1362 m vysoký Boubín. Nejen, že dodnes je tu zachovalý prales, ale samotné místo je opředeno nesčetnými pověstmi a legendami. Například zde sídlil jeden z nejmocnějších Čarodějů země, který se jmenoval Žídek. Například se o něm mluví jako doktorovi, jenž uměl zázračně léčit. Údajně na jeho hřbetu stálo i Obrové hradiště, které se podle pověstí propadlo do země. Říká se také, že v jeho nitru jsou v podzemních síních osvětlené věčně doutnajícím ohněm ukryty poklady v podobě zlata, stříbra a drahého kamení. Hlídá je však devítihlavý drak nebo obrovský pes, jemuž z tlamy šlehá oheň. Dokonce prý z Boubína vede hluboká podzemní chodba na sousední vrchol Bobík, jenž v sobě též ukrývá vzácné poklady. Chodbu však hlídá obrovský černý pes s ohnivýma očima a žhnoucím jazykem. Jestliže se na něj nikdo podívá, okamžitě zkamení. A o Boubínu se též povídá, že něm spí svatováclavské vojsko (jako v Blaníku), které přijde Čechám na pomoc až jim bude nejhůře.

Podle publikace „Labyrintem tajemna“ od Martina Stejskala

Libor Čermák

 

Další články o horách

Tajemné Krkonoše

Tajemné Jeseníky

Turistika

Rozhledny

O lyžování