Historie této země je všeobecně
vnímána jako dějiny slovanského národa Čechů, jenž v tuto pustou zem přišli
na přelomu 6. a 7. století. Ovšem to by byl velký omyl, neboť i v
prehistorických dobách tu byl čirý ruch. Ať už to jsou nálezy neandrtálců
v jeskyni Šipka u Štramberku, Věstonická venuše z pozdního paleolitu či
kultury knovízské, milavečské nebo lužické v době bronzové. Nejvýznamnější
část pravěku však spadá do období mezi 8. století př. n. l. a 1. stoletím
n. l., kdy se u nás objevil velice pozoruhodný národ - Keltové. První
polovina tohoto období se nazývá doba halštatská, jejíž název je odvozen
od pohřebiště u Hallstattu v Rakousku. Název druhé poloviny období je doba
laténská, což je odvozeno od keltského naleziště La Tene ve Švýcarsku. U
nás měli domov především kmeny Volků a Bójů, podle kterých dostala Česká
kotlina první název - Boiohaemum - Bohemia. Keltové prosluli především
stavbou hradišť nazývaných oppida, jakým se můžou pochlubit Závist, Oškobrh,
Hrazany, Nebo i Třísov, Lhotice či Obří hrad na Šumavě (nejvýše položené
pravěké hradiště v České republice cca 1000 metrů nad mořem.
Přístupová
cesta k němu vede jen z Popelné a musí se jít asi 1 kilometr do velmi strmého
kopce. Když jsem ho spatřil, uvědomil jsem si, že tyto pravěké lidi
obdivuji. Jaká to musela být náročná práce nanosit z okolních lesů tuny
a tuny kamení do takového krpálu a tam je narovnat do obrovských kamenných valů).
Tento národ měl i zvláštní přírodní náboženství, uctívající duchy
kamenů, stromů nebo vod, vedené jejich kněžími - druidy, kteří neměli
jen náboženský význam, ale i politický.V keltském kalendáři bylo i několik
svátků z nichž nejvýznamnější jsou čtyři. Právě SAMAIN, slavený 1.
listopadu měl funkci i nového roku, kdy končilo teplé období a začínalo
studené. Svátek se týkal hlavně světa zemřelých, neboť Keltové věřili,
že právě tehdy se otevírají brány mezi světem zemřelých a žijících a
zemřelí tak mají možnost navštívit svět, který již jednou obývali.. Svátek
si tehdy bohužel vyžádal i lidské oběti. Zachoval se však až do dnešních
dnů, a to ve dvou naprosto bezpečných podobách. První podobou je oslava přistěhovalců
v Severní Americe, kde se pořádají karnevaly se strašidly, zvané Halloween.
Druhá podoba se přenesla do křesťanské tradice a není ničím jiným než
Památkou zesnulých, lidově Dušičkami. Jak jsem již napsal svátky byly čtyři,
každý čtvrtrok jeden. Právě za tuto dobu se opět setkáme se seriálem o
Keltech na stránkách UZ.
Libor Čermák
Související články o Keltech
