Historie této země je všeobecně vnímána jako dějiny slovanského národa Čechů, jenž v tuto pustou zem přišli na přelomu 6. a 7. století. Ovšem to by byl velký omyl, neboť i v prehistorických dobách tu byl čirý ruch. Ať už to jsou nálezy neandrtálců v jeskyni Šipka u Štramberku, Věstonická venuše z pozdního paleolitu či kultury knovízské, milavečské nebo lužické v době bronzové. Nejvýznamnější část pravěku však spadá do období mezi 8. století př. n. l. a 1. stoletím n. l., kdy se u nás objevil velice pozoruhodný národ - Keltové. První polovina tohoto období se nazývá doba halštatská, jejíž název je odvozen od pohřebiště u Hallstattu v Rakousku. Název druhé poloviny období je doba laténská, což je odvozeno od keltského naleziště La Tene ve Švýcarsku. U nás měli domov především kmeny Volků a Bójů, podle kterých dostala Česká kotlina  první název - Boiohaemum - Bohemia. Keltové prosluli především stavbou hradišť nazývaných oppida, jakým se můžou pochlubit Závist, Oškobrh, Hrazany, Nebo i Třísov, Lhotice či Obří hrad na Šumavě (nejvýše položené pravěké hradiště v České republice cca 1000 metrů nad mořem. Přístupová cesta k němu vede jen z Popelné a musí se jít asi 1 kilometr do velmi strmého kopce. Když jsem ho spatřil, uvědomil jsem si, že tyto pravěké lidi obdivuji. Jaká to musela být náročná práce nanosit z okolních lesů tuny a tuny kamení do takového krpálu a tam je narovnat do obrovských kamenných valů). Tento národ měl i zvláštní přírodní náboženství, uctívající duchy kamenů, stromů nebo vod, vedené jejich kněžími - druidy, kteří neměli jen náboženský význam, ale i politický.V keltském kalendáři bylo i několik svátků z nichž nejvýznamnější jsou čtyři. Právě SAMAIN, slavený 1. listopadu měl funkci i nového roku, kdy končilo teplé období a začínalo studené. Svátek se týkal hlavně světa zemřelých, neboť Keltové věřili, že právě tehdy se otevírají brány mezi světem zemřelých a žijících a zemřelí tak mají možnost navštívit svět, který již jednou obývali.. Svátek si tehdy bohužel vyžádal i lidské oběti. Zachoval se však až do dnešních dnů, a to ve dvou naprosto bezpečných podobách. První podobou je oslava přistěhovalců v Severní Americe, kde se pořádají karnevaly se strašidly, zvané Halloween. Druhá podoba se přenesla do křesťanské tradice a není ničím jiným než Památkou zesnulých, lidově Dušičkami. Jak jsem již napsal svátky byly čtyři, každý čtvrtrok jeden. Právě za tuto dobu se opět setkáme se seriálem o Keltech na stránkách UZ.

Libor Čermák        

Související články o Keltech

Imbolc

Beltine

Lugnasad

Konec keltského roku

O bruslení