Když sleduji uspořádání sluneční soustavy, zaráží mne několik věcí, které mi připadají velice zajímavé až tajuplné. Za prvé to je Titova-Bodeho řada. Totiž většina planet sluneční soustavy se vyskytuje v předem určené vzdálenosti od Slunce, které se zvyšuje podle speciálního vzorce, z kterého lze vypočítat přibližnou vzdálenost planety od Slunce v astronomických jednotkách

Merkur 4 + 0 = 4/10 0,4
Venuše 4 + 3 = 7/10 0,7
Země 4 + 6 = 10/10 1
Mars 4 + 12 = 16/10 1,6
 ? 4 + 24 = 28/10 2,8
Jupiter 4 + 48 = 52/10 5,2
Saturn 4 + 96 = 100/10 10
Uran 4+192=196/10 19,6

Druhou pro mne zajímavou zvláštností sluneční soustavy jsou tzv. Trojané. To jsou asteroidy, které obíhají Slunce na oběžné dráze některé planety, ale nikoliv na libovolném místě!. obíhají ji totiž 60 stupňů před nebo za planetou. Nejznámější jsou trojané Jupiteru. Bylyivšak již (i když v menším množstvím) objevené Trojany Marsu či Neptunu.

Třetí zajímavostí je to, na co bych chtěl nyní upozhornit. Tělesa sluneční soustavy se združují do jakých si podivných čtveřic. O co jde, to následně popíšu.

1. sluneční soustava obsahuje čtyři vnitřní planety (menší hmotnosti, pevného povrchu) - podobné Zemi: Merkur, Venuše, Země, Mars

2. sluneční soustava obsahuje ve své střední části čtyři obří planety (větší hmotnosti, plynného povrchu): Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

3. Ve vnější vrstvě pak byla dosud objevena tělesa o velikosti mezi asteroidem a planetou, z nichž největší jsou čtyři: Pluto, Quaoar, 2003 UB313 (Xena) a Sedna

4. Největší asteroidy ve pásu mezi Marsem a Jupiterem, jsou rovněž čtyři: Ceres, Pallas, Juno a Vesta.

5. Jupiter má čtyři velké (Galileovi) měsíce: Io, Europa, Ganymed, Kallisto

6. Saturn má sice jeden velký měsíc Titan (5150 km), ale kromě něho ještě čtyři satelity, které mají průměr cca čtvrtinový (1000-1500 km): Tethys, Dione, Rhea, Japetus

7. Uran má kromě mnoha menších čtyři velké měsíce (1000-1500 km): Ariel, Umbriel, Titania a Oberon.