Léto, prázdniny, dovolená asi tři nejkrásnější pojmy, které lze během roku vyslovit. Jen se na to podívejte, rekreace jsou v plném proudu, koupaliště jsou obložena lidmi nejrůznějšího věku, z kempů a chat je cítit vůně dýmu z ohňů a zlatě zabarvené obilí dává vědět o tom , že se blíží jeho sklizeň. Políčka se pak zaplní kombajny, jenž začnou konat svojí práci, abychom měli z čeho udělat mouku pro naše pečivo. Dnes to chápeme jako něco běžného, co se opakuje každým rokem a je nám v celku jedno ,jaké mají zemědělci při tom starosti. Ovšem nebýt dobrých úrod v dřívějších dobách, tak naše civilizace už neexistuje. Vzpomeňme si jen na Ameriku a na rok 1621, díky jehož úrodě se tam dodnes v listopadu slaví svátek díkůvzdání. Totéž se děje i od pradávna v našich krajích, akorát to probíhá na přelomu července a srpna. Dnes se tomu říká dožínky a na venkově to bývá spojeno s lidovými veselicemi. Svůj původ to však má v keltském svátku lugnasad, jenž byl právě se sklizní spojován. Slavíval se několik dní a jeho začátek byl 1. srpna. Byl spojován s bohyní Matkou Zemí neboli také Danou a s legendárním keltským bohem Lugem (odtud lugnasad. Jeho součástí byly svatby, lidové veselice, soutěže, sport a naopak se v jeho průběhu nesměly projevit projevy nenávisti.Slavnost začínala v první den o východu slunce, kdy jeden z druidů

Odtrhl několik klasů z první úrody,položil je na posvátný kámen a poděkoval za úrodu bohům. Z tohoto zrní se pak udělala mouka a z ní pak placka,kterou pak ostatní zkonzumovali. Slavnosti se také vždy konaly na nějakém posvátném pahorku nebo u mohyly. Možná také, že k podobným účelům sloužily i záhadné kameny, kterým říkáme menhiry. U nás v Čechách je známo asi kolem třicítky lokalit, kde se takovéto menhiry vyskytovaly nebo ještě stále vyskytují.Nejsou to sice takoví obři jako můžeme vidět ve Stonehenge , v Avebury nebo Carnacu, ale i tak jsou zajímavé a mají s nimi lecos společného. Nejznámějším místem,kde dnes můžeme takovýto záhadný kámen nalézt, je obec Klobuky u Slaného. Říká se mu kamenný pastýř a váže se k němu pověst, že se každý rok pohybuje o špendlíkovou hlavičku směrem k místnímu kostelu a až tam dojde, bude prý konec světa.Zajímavé je také skutečnost, kterou uveřejnil RNDr Milan Špůrek v publikaci „Tajemné menhiry v Čechách“.Azimuty spojnic menhirů totiž právě ukazují na východ a západ slunce při keltských svátcích a to včetně lugnasadu.

 

Zdroj: Vladimír Šiška www.beltine.cz

Martin Stejskal: Labyrintem tajemna

Libor Čermák

 

Související články o Keltech

Samain

Imbolc

Beltine

Konec keltského roku

O bruslení