Především je také třeba celý problém posunout někam dále. Sledovat jak ley lines probíhají a také, zda netvoří nějaký systém a také zda neexistuje nějaké pravidlo ve vzdálenostech mezi jednotlivými body (stejná perioda, zlatý řez, střed apod). Mezi mé badatelské činnosti se tedy nestala práce s virgulí, či kyvadlem (i když si myslím, že by si to tato problematika zasloužila, ale od lidí, kteří to s těmi nástroji skutečně umí), ale mapy a pravítka. Nejraději používám soubory Turistických map 1: 100 000, protože jsou dostatečně podrobné a také zabírají dostatečně velké území.

Takové ley lines však nemusí spojovat jen místa prehistorického významu. Můžou na nich být i místa s podobným názvem, významná místa nebo města, církevní stavby, významné středověké stavby či dokonce místa s výskytem anomálních jevů (agrosymboly, zmizení, výskyt UFO, a pod).

A můžeme začít.

S další zajímavostí přišel dr. Jens Möller, který zjistil, že pohanská místa v okolí německého města Karlsruhe vytvoří jakýsi pentagram (tady ley lines obrazec –pozn. aut.), a že jednotlivé jeho úseky odpovídají zlatému řezu. V jiném místě Evropy v Dánsku si soukromý pilot Preben Hanson při jednom ze svých letů všiml, že čtyři dánské vikingské hrady (Aggersborg, Fyrkat, Eskeholm a Traelleborg se nalézají v přímce, která se táhne napříč celou Evropou včetně České republiky až do Řecka do Delf.(2)

Dále bych chtěl ještě upozornit na síť paprsků, které vedou z francouzského městečka Alaise, spojují města s obdobným slovním základem a jejich účel a význam zkoumá badatelka Elizabeth Warkinsová. Vytvoří se zde jednak soustava paprsků a jednak soustava přímek kopírující poledníky a rovnoběžky (3).

Do kategorie ley lines bych však zařadil i další věc: geometrické souvislosti na Marsu, které objevil Richard Hoagland mezi podivnostmi v oblasti Cydonia.

A u nás? V ČR je hledáním geometrických souvislostí proslulý především dr. Milan Špůrek, jenž odhalil jednak astrálně-urbanistickou koncepci Prahy zveřejněnou v knize Praga Mysteriosa a další geometrické a astronomické souvislosti mezi středočeskými menhiry, jejichž spojnice, často ukazují na východ a západ slunce ve významné dny roku. Další badatelé František Paneš a Oldřich Hradil zas poukázali na souvislosti mezi kapličkami a podzemními chodbami (4).

Mimo ně se problematice ley lines dále věnují další badatelé (např. z Plzně, Kutné Hory, Valašského Meziříčí i jinde).

A právě ta skutečnost, že přímek existuje doslova mnoho, mne přinutil s nimi trošku šetřit a místo pouhých linií hledat složitější útvary a obrazce. Linie jsem se pak rozhodl zkoumal hlavně v rámci těchto obrazců.

Rozdělení

Jak jsem se postupně dostával k více a více obrazcům, začal jsem si je i třídit a to takovýmto způsobem:

Nyní se o každém bodu zmíním podrobněji:

ČÍSLO, NÁHLED	NÁZEV	HLAVNÍ BODY	VELIKOST	LOKALIZACE
1	Otavský humanoid (6)	Horažďovice. Sušice, Plánice, Blatná, Strakonice, Vimperk	strany trojúhelníků cca 16 km	Jihozápadní Čechy
2.	Skalní humanoid další informace: Nalézá se Crabwoodský piktogram i v ČR?	pravěké památky: Poráň, Prachovské skály, Hřmenín, Drábské světničky, Hrubá skála, Vinařice	Strany trojúhelníků cca 9 km	Český ráj
3.	Vltavský pták (8)	pravěké památky v okolí Orlické přehrady	délka cca 60 km4	Orlická přehrada
4.	Moravský pták	Znojmo, Brno, Olomouc, Opava, Svitavy, Uherské Hradiště, města v Polsku a Rakousku	cca délka 300 km	Morava, zasahuje do Polska a Rakouska
5.	Berounský drak	pravěké památky Tetín, Hamouz, Jemníky, Vladař, Žatec, Klobuky, Otmíčská hora, Radná, Praha	cca 80 x 50	Střední Čechy
6.	Moravský drak	Venušina sopka a místa s výskytem pověstí o dracích (podle Labyrintu tajemna od M. Stejskala).	délka cca 12 km	Morava
7.	Český Orion další informace: Souhvězdí Oriónu i v české krajině?	Stradonice u Loun, Říp, Stehelčeves, Budeč, Rusavka, Sv. Jan pod Skálou, Závist, Malá Babka (hvězdy) Vltava - (Mléčná dráha)	délka cca 50 km	Západ od Prahy

Hvězdy jsem nejprve považoval za ley lines systémy v kategorii c), ale pro časté opakování tohoto jevu jsem pro ně vytvořil speciální kategorii samu o sobě. V jejich středu se většinou, ne-li vždy nachází nějaký významný vrch, proto se těmto obrazcům také říká hvězdné hory. V jejich cípech se nalézají nějaká více významná místa (ať už svým významem nebo pojmenováním), velká města, nebo pravěké osídlení. Obdobná místa se nalézají i na jejich spojnicích. Některé z těchto hvězd jsou dokonce i astronomicky orientované (Řípská, Milešovská či Vladařská). A tady je jejich prozatímní seznam, který jak věřím se bude dále zvětšovat:

ČÍSLO, NÁHLED	NÁZEV	CÍPY	VELIKOST (poloměr)	LOKALIZACE
1.	Řípská hvězda	Klobuky, Lovosice, Úštěk, Kokořínsko, Neratovice, Budeč	cca 21 km	střední a severní Čechy
2.	Ostašská hvězda	Adršpach, Vižnov, Broumov, Signál, Hronov, Petrovice	cca 9 km	Broumovsko
3.	Neštětická hvězda	Jílové, Lštění, Jemniště, Votice, Sedlčany, Křížov	cca 15 km	Benešovsko
4.	Boubínská hvězda	oblasti Javorníka, Volyně, Vítějovic, Dlouhého hřbetu, počátku Studené Vltavy, pramenů  Vltavy	cca 20 km	Šumava
5.	Milešovská hvězda	Libčeves, Bílina, Teplice, Ústí nad Labem, Litoměřice, Klapý	cca 13 km	Severní Čechy
6.	Vladařská hvězda	Kounov, Hradiště, Plzeň, Stříbro, Mariánské lázně, Sokolovsko, Klínovec, Droužkovice	cca 37 km	Západní Čechy
7.	Jesenická hvězda	Šumperk, St. Město, Jeseník, Komora, Bruntál, Štrálek	cca 19 km	Jeseníky
8.	Slánská hvězda	Beroun, Rakovník, Louny, Keblice, Hořín, Praha	cca 27 km	Střední Čechy

Každý, kdo se začne zabývat ley lines, si musí zákonitě položit otázku, jak k těmito geometrickým podivnostem v české krajině vůbec mohlo dojít. Jak na stránkách různých knížek a časopisů, tak při svém vlastním výzkumu jsem narazil na celou řadu hypotéz, které snad pomohou něco vyřešit. Některé z nich jsou jednoduché, jiné složitější další fantastické a jiné například takové ty střízlivější.

1) Celé je obrovská náhoda.

Toto je asi taková hypotéza, která napadne asi každého skeptika, který nerad přijímá nové myšlenky. Může být, ale ne u všech. Například jak může být náhoda existence sedmi hvězdných hor nebo geometrie složitých obrazců? Na odhadnutí náhody existuje celá matematická odvětví (např. statistika), ale šance, že by takovéto případy byly určovány náhodou je podstatně velmi malá.

2) linie jsou určeny dávnými stezkami a obchodními cestami

Proč by ne? Docela zajímavá myšlenka. Smysl má však, pokud vzdálenosti nejsou příliš velké nebo pokud po dané ley lines vede dnes nějaká silnice, protože ty často dávné cesty kopírují. V obrazcích jsem se setkal, že silnice vede např. osou Skalního humanoida nebo Slánské hvězdy.

3) linie můžou mít na svědomí templáři nebo tajné spolky či sekty

Tato hypotéza mne napadla především s „xyzeveskými liniemi“, neboť v Uhříněvsi byla ve středověku komenda templářského řádu. Ten byl založen nejdříve pro ochranu poutníků do Svaté zemně a později zrušen údajně kvůli špatným zvykům, které prý byli v řádu uchovávány. Ovšem říká se, že znali něco víc než ostatní, něco k čemu se dostali na svých cestách a co bylo nějaké tajné učení. Myslím si, že bychom neměli zavrhnout ani hypotézu,že za některými obrazci (černý pentagon) stojí i nějaké sekty či tajné společnosti, které mohli do krajiny znázornit své symboly.

4) obrazce můžou být odrazem života našich předků v souladu s přírodou

Další hypotézou je taková, která říká, že obrazce vznikly jako obrazy toho, co můžeme vidět v přírodě nebo na nebi. Vždyť naši předkové k těmto věcem cítili daleko větší úctu než mi, kteří žijeme v době přetechnizované a materialistické (všechny hvězdy, Vltavský a moravský pták, Ptačí obdélník a pentagon).

5) obrazce jako odraz dávné mytologie předků

Od dávných dob si naši předkové udržovali nejrůznější legendy a pověsti o různých bytostech jako draci, elfové nebo čarodějové. Nemohli by stát za těmito obrazci? (Berounský drak, Skalní a Otavský humanoid, Černý pentagon)

6) Astronomická observatoř nebo kalendář

Podle Špůrka ukazují spojnice menhirů na východ či západ slunce ve významné dny v roce. Moje bádání ukazuje, že astronomicky orientované jsou i některé ley lines obrazce. (Řípská hvězda, Milešovská hvězda, Vladařská hvězda, Berounský drak vůči východu Slunce o beltine, osa Skalního humanoida vůči západu Slunce o zimním slunovratu ).

7) Linie a obrazce jsou produktem neznámé energie (zemské nebo kosmické)

Podle asi nejznámější hypotézy existuje po celé planetě jakási neviditelná síť jakých si energetických kanálů, které se nedají změřit běžnými přístroji, ale dokažou je najít hlavně citliví jedinci. Na průsečících těchto linií tak byli stavěny dolmeny, menhiry, prehistorické památky, vznikaly tam poutní místa, kapličky, vyvěrají tam ze země zázračné prameny atd.

8) Matematická vyspělost našich předků

Podle další hypotézy, může za složité geometrické obrazce vysoká znalost geodézie našich předků, kteří tak záměrně vytvářely tyto obří obrazce do krajiny, a to a) aby je dobře viděli jejich bohové, kteří je budou sledovat z výšky a nebo b) aby tím zanechali vzkaz svým potomkům v budoucnosti (třeba nám).

9) obrazce vytvořili mimozemšťané

Podle jedné z nejodvážnějších hypotéz jsou autoři těchto obrazců sami vesmírní návštěvníci, kteří sem takto vyobrazili věci spojené s vesmírem (všechny hvězdy, humanoidi a berounský drak a možná i ty ostatní).

10) Proroctví

I tato hypotéza připadá v úvahu, když jsem v Labyrintu tajemna o M. Stejskala našel přirovnání Slaného k hvězdě v chiliasticko-urbanistickém pojetí husitů Danielova proroctví, podle kterého jen pět měst unikne předpokládanému konci světa: Slaný (hvězda), Louny (Měsíc), Plzeň (Slunce), Klatovy (Zář) a Žatec (Ségor). Když jsem zjistil, že kolem Loun lze opsat celkem pěkný půlkruh (jako měsíc), kolem Plzně zas kružnici o poloměru cca 19 km, na které se nacházejí významná města, pravěké památky a další významná místa a z většiny z nich lze vést linie jako paprsky vycházející z centra Plzně a na jednom z těchto paprsků se nalézají i Klatovy, začal jsem o tom přemýšlet jako o další hypotéze.

11) Geologické zlomy

Další hypotézou je, že linie znázorňují geologické zlomy, neboť ty často vedou v jakých si liniích, které jsou rovné nebo mírně zakřivené

12) Přírodní jevy

Další zajímavosti jsem si všiml při sledování útvarů a obrazců, v nichž okraje nebo úhlopříčky mnoha z nich často kopíruje tok nějaké řeky nebo významného potoka. (Otavský humanoid, Vltavský pták, Ptačí pentagon, Boubínská hvězda, Slánská hvězda, Berounský drak, Řípská a Jesenická hvězda). Tyto řeky by mohli tak inspirovat dávné autory těchto obrazců. Jako přírodní jev se mi také zdá skutečnost, že ve středu všech hvězd se nalézá nějaký významný vrch.

13) Geopatogenní zóny

I zde by mohla být nějaká souvislost, protože však problematice Geopatogenních zón příliš nerozumím, přenechám ji radši odborníkům.

14) Feng šuej

Je dávné čínské umění v architektuře a stavitelství, které využívá pohybu energie v přírodě, se kterou má ladit jak umístění, tak uspořádání staveb, aby život v nich byl příjemnější a zdravější.I zde se mi tak zdá možná souvislost s ley lines.

15) podzemní chodby

Jak jsem se už zmínil, existuje i určitá souvislost mezi kapličkami a božími muky s podzemními chodbami (Věrovany, Vrtbo, Stará Boleslav, atd.)

16) průchody do jiných dimenzí

K těm fantastičtějším hypotézám patří i tato: Často se stane, že do nějakého obrazce, je nějak zapojené místo, kde mělo údajně dojít k nějakým časoprostorovým anomáliím (Blaník, Semily, Houska, atd.). Představme si průnik dvou libovolných třírozměrných těles v hypotetickém čtyřrozměrném prostoru. Tento průnik pak vytvoří rovinný útvar. A co je průsečík roviny ze zemským povrchem? Přímka.

17) Komunikační síť

Podle jedné z hypotéz by mohlo jít o pradávnou komunikační síť na způsob telepatie. Vysílající by tak po této síti vyslal nějakou zprávu a přijímající, jenž by stál na linii by se jí takto dozvěděl. Této hypotéze by mohly odpovídat ty linie a obrazce, které jsou tvořeny obdobnými názvy (xyzeveské linie, ptačí obdélník, ptačí pentagon, černý pentagon, atd.).

18) vojenské a strategické účely

Podle další hypotézy by mohly za útvary stát strategické uvažování dávných obránců svého území. Proto mohly některá hradiště nebo hrady vystavět v určitých proporcích a geometrických útvarech (Velhartický okruh)

19) kombinace výše zmíněných hypotéz

Hypotéz, jak jsem nastínil, je celá řada. Ale žádnou nelze použít na celou záhadu. Na tu linii se hodí jedna hypotéza a na druhou zas jiná. Ale naopak, na jiné linie se hodí i více hypotéz na jednou, takže se nám objeví na mapě jejich celé spektrum . Každá může mít souvislost s každou, a tak si myslím, že tento bod je tou správnou cestou. Hledat další a další hypotézy, protože jedině tak lze najít klíč k této záhadě a také klíč k objevováním nových ley lines obrazců. Třeba se při tom narazí na nějakou všeobecnou „universální“ hypotézu, ale to až o této záhadě budeme vědět více.

Nyní jsem vám popsal (nejen) svojí záhadu, která mě fascinovala a myslím si že je velice zajímavá. Podle mého názoru je to bratříček jiných obrazců, totiž agrosymbolů, skalních kreseb a výtvorů na planině Nazca v Peru. Na rozdíl od těch ale má jednu výhodu. Kruhy v obilí se dají vyšlapat, obrazce ve skále se dají vyškrábat a obrazce v písku též vyrobit. Ale jak by se dal falšovat ley lines obrazec? Města a vesnice existují už od středověku, a keltská naleziště už od pravěku, a proto padělat ley lines obrazec je téměř vyloučeno. Nevýhodou je však jeho pracné objevování, proto k jejímu hledání a mapování se často stráví delší čas nad mapou. Je to tak trošku dobrodružství, ale také výzva. Výzva k hledání dalších a dalších geometrických souvislostí, protože ,jak pevně věřím, že někde v hloubi naší země se skrývají další ley lines obrazce, které nikdo ještě nenašel a které teprve čekají na svoje objevení. Možná, že v budoucnu například zjistíme, že naše uzemí, které je tak precizně zarámované pohraničními pohořími, je vlastně jakási plaketa od našich předků, která čeká na svoje vyluštění. Tuto záhadu vnímám tedy jako předmět k badatelské činnosti pro všechny badatele, protože v oblasti ley lines je zatím známá pouhá špička ledovce.

1. Michael Hesemann: Záhadné kruhy v obilí

2. Erich von Däniken: Po stopách všemocných

3. Tajuplná síť čar (ZAZ 2/99)

4. František Paneš: Jaká tajemství skrývají kapličky a boží muk Jaká tajemství skrývají kapličky a boží muka?

5. L. Čermák: Říkám tomu „xyzeveské“ linie (Skryté skutečnosti 9/2001)

6. L. Čermák: Fantazie ley lines obrazců (Skryté skutečnosti 12/2001)

7. L. Čermák: Tajemství hvězdných hor (Skryté skutečnosti 1/2002

8. L. Čermák: Podivná ptač18. í záhada (Skryté skutečnosti 3/2002