¨
¨
(článek vyšel v ZAZ 4/2002)
(Libor Čermák)
Jsou to ty
zvláštní linie, které vedou krajinou a spojují místa nějak
sobě podobná. Pro někoho jsou místem tajemství, pro jiného zdrojem záhadných
energií a pro dalšího třeba předmět k badatelské činnosti. Poprvé
jsem se o nich dozvěděl z knih pánů Dänikena a
Hesemanna, jenž je
dali do souvislosti s pravěkými památkami a kruhy v obilí. U nás
jsou spojeny s jménem ing. Pavla Kozáka, který se jimi zabývá ve
spojení s psychotronikou a zemskou či kosmickou energií. A právě, když
dnes někdo mluví o ley lines, často tím má namysli právě takové energie
nebo nějaké prožitky, které tam dotyční psychotronici cítí. Ne, že bych
chtěl tento názor zatracovat, naopak, ale domnívám se, že dívat se na
tento problém jen s tohoto hlediska není úplně správné. Měly by se
totiž hledat další možné souvislosti, protože za všemi geometrickými
souvislostmi můžou být i jiné jevy. Jaké? To je stále otázkou pro všechny
badatele.
Především je také třeba celý problém posunout někam dále. Sledovat jak ley lines probíhají a také, zda netvoří nějaký systém a také zda neexistuje nějaké pravidlo ve vzdálenostech mezi jednotlivými body (stejná perioda, zlatý řez, střed apod). Mezi mé badatelské činnosti se tedy nestala práce s virgulí, či kyvadlem (i když si myslím, že by si to tato problematika zasloužila, ale od lidí, kteří to s těmi nástroji skutečně umí), ale mapy a pravítka. Nejraději používám soubory Turistických map 1: 100 000, protože jsou dostatečně podrobné a také zabírají dostatečně velké území.
Takové ley lines však nemusí spojovat jen místa prehistorického významu. Můžou na nich být i místa s podobným názvem, významná místa nebo města, církevní stavby, významné středověké stavby či dokonce místa s výskytem anomálních jevů (agrosymboly, zmizení, výskyt UFO, a pod).
A můžeme začít.
Přestože o ley lines se lze dnes dočíst jen málo, podle mne dostupných pramenů badatelská činnost v této oblasti sahá až do dvacátých let minulého století, tedy déle něž například výzkum UFO. Jeden z prvních badatelů byl jistý anglický reverend Edward Duke, jenž se zabýval Stonehenge a který říkal, že kdysi existovala přímka mezi tímto megalitickým komplexem a kamenným kruhem v Avebury. Později přišel další badatel William Henry Black, který s touto hypotézou pracoval dále a přišel na to, všechna posvátná a starobylá místa mohou být nějak spojena takovými přímkami. K těm to lidem se později přidal další badatel a fotograf Alfred Watkins, asi nejznámější badatel v této oblasti, který zjistil, že všechna místa, jejichž název končí slabikou „-ley“ vytvoří společně s výše uvedenými přímkami určitý systém. Tím také vznikl pro tento jev název: Ley lines . (1)
Na další množství linií, jež se táhnou celou Evropou, poukázal ve svých knihách světoznámý cestovatel, badatel a spisovatel Erich von Däniken , které často spojují megalitické památky.Také mimo jiné v publikaci „Po stopách všemocných“ poukazuje na to, že známá poutní cesta do Santiaga de Compostela vede místy v jejichž názvu se vyskytuje slovní základ „-stela“ (hvězda).
S další zajímavostí přišel dr. Jens Möller, který zjistil, že pohanská místa v okolí německého města Karlsruhe vytvoří jakýsi pentagram (tady ley lines obrazec –pozn. aut.), a že jednotlivé jeho úseky odpovídají zlatému řezu. V jiném místě Evropy v Dánsku si soukromý pilot Preben Hanson při jednom ze svých letů všiml, že čtyři dánské vikingské hrady (Aggersborg, Fyrkat, Eskeholm a Traelleborg se nalézají v přímce, která se táhne napříč celou Evropou včetně České republiky až do Řecka do Delf.(2)
Dále bych chtěl ještě upozornit na síť paprsků, které vedou z francouzského městečka Alaise, spojují města s obdobným slovním základem a jejich účel a význam zkoumá badatelka Elizabeth Warkinsová. Vytvoří se zde jednak soustava paprsků a jednak soustava přímek kopírující poledníky a rovnoběžky (3).
Do kategorie ley lines bych však
zařadil i další věc: geometrické souvislosti na Marsu, které objevil
Richard Hoagland mezi podivnostmi v oblasti Cydonia.
A u nás? V ČR je hledáním geometrických souvislostí proslulý především dr. Milan Špůrek, jenž odhalil jednak astrálně-urbanistickou koncepci Prahy zveřejněnou v knize Praga Mysteriosa a další geometrické a astronomické souvislosti mezi středočeskými menhiry, jejichž spojnice, často ukazují na východ a západ slunce ve významné dny roku. Další badatelé František Paneš a Oldřich Hradil zas poukázali na souvislosti mezi kapličkami a podzemními chodbami (4).
Mimo ně se problematice ley lines dále věnují další badatelé (např. z Plzně, Kutné Hory, Valašského Meziříčí i jinde).
A jak jsem se k ley lines dostal já?
Prehistorie českých zemí je především spjata s Kelty a jejich národy Bójů a Volků. Když jsem si přečítal různé články o těchto lidech, tak se tam opakovalo asi to, že jejich nejvýznamnější střediska byly m. j.: Závist, Stradonice, Hrazany či Třísov. Přitom tři s těchto keltských hradišť se nachází podél Vltavy a hlavně v přímce. Kromě zmíněných míst se na ní nacházejí ještě Hosty (mohylové pohřebiště z doby bronzové a halštatské). Vltava, přes to, že teče ve směru jih-sever, má hodně pokroucený tok, ale výše zmíněná místa se nalézají vždy u ní. Bylo to snad dávné pravidlo, že tam kde tato linie protnula tuto řeku, vznikly pravěká sídliště? Když přímku prodloužíme na sever, protne Vltavu ještě u jejího soutoku s Labem u Mělníka a i tam se nedaleko Hořína měl kdysi nacházet menhir. Podobných linií jsem nalézal po republice řadu a při tom jsem se řídil turisticko-vlastivědným obsahem mapy, a to z jednoho důvodu: Archeologické nálezy jsou známy z mnoha míst z celé republiky. Ale sem samozřejmě tvůrci map všechny psát nemůžou, to by jim nestačila ani celá plocha mapy. A kam by se pak vešly takové věci jako hrady, zámky, přírodní zajímavosti atd. Sem musí psát jen ty nejdůležitější. A s nimi jsem pracoval.
A právě ta skutečnost, že přímek existuje doslova mnoho, mne přinutil s nimi trošku šetřit a místo pouhých linií hledat složitější útvary a obrazce. Linie jsem se pak rozhodl zkoumal hlavně v rámci těchto obrazců.
Jak jsem se postupně dostával k více a více obrazcům, začal jsem si je i třídit a to takovýmto způsobem:
a) linie
b) útvary
c) obrazce
d) hvězdy
Nyní se o každém bodu zmíním podrobněji:
Linie jsou tím nejjednodušším projevem ley lines a geometrických souvislostí v krajině. Vzhledem k jejím množství, jsem se podrobněji zabýval jen takzvanými „xyzeveskými liniemi“ (5), a to proto, že se týkají mého bydliště. Termín „xyzeveský“ jsem si vymyslel jako pracovní název, protože se týká především obcí, jejichž název je jednoslovný a je zakončený slabikou –ves. O nich jsem se podrobněji rozepsal ve Skrytých Skutečnostech č. 9/2001, a proto případné zájemce odkazuji na tento časopis, neboť zde by to zabralo hodně místa.
Ale i přes to bych se tu chtěl zmínit o nějakých mimořádně pozoruhodných liniích, které jsem našel:
Takto
jsou ve třech liniích šest hlavních keltských oppid v Čechách: Závist, Stradonice,
Třísov, České Lhotice, Nevezice a Hrazany. Myslím si, že je velice málo pravděpodobné,
aby konkrétních šest míst náhodně umístěných a vzdálených od sebe třeba přes sto kilometrů,
vytvořilo tři linie po třech místech (viz obr).
Další podivuhodné Linie:
Hořín (menhir) - sever Prahy (četné nálezy různých pravěkých kultur) - Závist (keltské oppidum) - Hrazany (keltské oppidum) - Hosty (pravěké pohřebiště z doby bronzové a halštatské) - Třísov (keltské oppidum) - Zátoň (slovanské hradště z 10. stol) |
Obří hrad (mohutné pravěké hradiště z doby laténské, k místu se též váže pověst o obrech) - Sedlo u Albrechtic (halštatsko-laténské hradiště sloužící i Slovanům, k místu se též váže pověst o obrech) - Nalžovské hory (zámek) - Hrádek (hradiště z 10. stol) - Velký kámen (sídliště z mladší doby kamenné) - Žinkovy (zámek, hrádek Potenštejn, Obrovo hradiště, seskupení žulových kamenů) - Jezevčí skála (výšinné sídliště z pozdní doby kamenné) - Radyně (nejvyšší vrch v okolí Plzně, je opředený nejrůznějšími pověstmi, zřícenina královského hradu) - Bukovec (slovanské hradiště z 8.-9. stol) |
Mlékojedy u Neratovic – Masojedy – Kozojedy – Konojedy – Mrchojedy – Dvur Kozojedy v Posázaví Této linii také říkám "xyzejedská) |
poledníková (vede ve směru jih - sever) linie hradů: Kokořín - Starý Bernštejn - Jestřebí - Sloup - Tolštejn |
To, že ley lines existují i v značně členitějším terénu naznačuje linie krkonošských bud: Vosecká bouda - Labská bouda - Medvědí bouda - Davidovy boudy - Jelení boudy - bouda u Bílého Labe - býv. Rennerova bouda - Soví bouda a Růžohorky - Sagasserovy boudy. Na této linii se však také nalézá krkonošský Památník obětem hor |
Útvary říkám takovým ley lines, jež vytvoří nějaký geometrický útvar (kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník, pětiúhelník, atp). Během své badatelské činnosti jsem se zatím setkal s několika takovými útvary:
Obrazce říkám ještě složitějším systémům ley lines, kdy dokonce vytvoří nějaký složitější obrazec. Vždy když se s ním setkám, dívám se, čemu je podobný, abych ho mohl nějak nazvat. Tak jsem přišel na dvě humanoidní hlavy, dva ptáky a dokonce draka. Není vyloučeno, že se někde skrývají ještě další obrazce, ale pro zatím jsem našel tyto:
Hvězdy jsem nejprve považoval za ley lines systémy v kategorii c), ale pro časté opakování tohoto jevu jsem pro ně vytvořil speciální kategorii samu o sobě. V jejich středu se většinou, ne-li vždy nachází nějaký významný vrch, proto se těmto obrazcům také říká hvězdné hory. V jejich cípech se nalézají nějaká více významná místa (ať už svým významem nebo pojmenováním), velká města, nebo pravěké osídlení. Obdobná místa se nalézají i na jejich spojnicích. Některé z těchto hvězd jsou dokonce i astronomicky orientované (Řípská, Milešovská či Vladařská). A tady je jejich prozatímní seznam, který jak věřím se bude dále zvětšovat:
Hypotézy o vzniku a významu Ley lines a obrazců
Každý, kdo se začne zabývat ley lines, si musí zákonitě položit otázku, jak k těmito geometrickým podivnostem v české krajině vůbec mohlo dojít. Jak na stránkách různých knížek a časopisů, tak při svém vlastním výzkumu jsem narazil na celou řadu hypotéz, které snad pomohou něco vyřešit. Některé z nich jsou jednoduché, jiné složitější další fantastické a jiné například takové ty střízlivější.
1) Celé je obrovská náhoda.
Toto je asi taková hypotéza, která napadne asi každého skeptika, který nerad přijímá nové myšlenky. Může být, ale ne u všech. Například jak může být náhoda existence sedmi hvězdných hor nebo geometrie složitých obrazců? Na odhadnutí náhody existuje celá matematická odvětví (např. statistika), ale šance, že by takovéto případy byly určovány náhodou je podstatně velmi malá.
2) linie jsou určeny dávnými stezkami a obchodními cestami
Proč by ne? Docela zajímavá myšlenka. Smysl má však, pokud vzdálenosti nejsou příliš velké nebo pokud po dané ley lines vede dnes nějaká silnice, protože ty často dávné cesty kopírují. V obrazcích jsem se setkal, že silnice vede např. osou Skalního humanoida nebo Slánské hvězdy.
i sekty3) linie můžou mít na svědomí templáři nebo tajné spolky č
Tato hypotéza mne napadla především s „xyzeveskými liniemi“, neboť v Uhříněvsi byla ve středověku komenda templářského řádu. Ten byl založen nejdříve pro ochranu poutníků do Svaté zemně a později zrušen údajně kvůli špatným zvykům, které prý byli v řádu uchovávány. Ovšem říká se, že znali něco víc než ostatní, něco k čemu se dostali na svých cestách a co bylo nějaké tajné učení. Myslím si, že bychom neměli zavrhnout ani hypotézu,že za některými obrazci (černý pentagon) stojí i nějaké sekty či tajné společnosti, které mohli do krajiny znázornit své symboly.
4) obrazce můžou být odrazem života našich předků v souladu s přírodou
Další hypotézou je taková, která říká, že obrazce vznikly jako obrazy toho, co můžeme vidět v přírodě nebo na nebi. Vždyť naši předkové k těmto věcem cítili daleko větší úctu než mi, kteří žijeme v době přetechnizované a materialistické (všechny hvězdy, Vltavský a moravský pták, Ptačí obdélník a pentagon).
5) obrazce jako odraz dávné mytologie předků
Od dávných dob si naši předkové udržovali nejrůznější legendy a pověsti o různých bytostech jako draci, elfové nebo čarodějové. Nemohli by stát za těmito obrazci? (Berounský drak, Skalní a Otavský humanoid, Černý pentagon)
6) Astronomická observatoř nebo kalendář
Podle Špůrka ukazují spojnice menhirů na východ či západ slunce ve významné dny v roce. Moje bádání ukazuje, že astronomicky orientované jsou i některé ley lines obrazce. (Řípská hvězda, Milešovská hvězda, Vladařská hvězda, Berounský drak vůči východu Slunce o beltine, osa Skalního humanoida vůči západu Slunce o zimním slunovratu ).
7) Linie a obrazce jsou produktem neznámé energie (zemské nebo kosmické)
Podle asi nejznámější hypotézy existuje po celé planetě jakási neviditelná síť jakých si energetických kanálů, které se nedají změřit běžnými přístroji, ale dokažou je najít hlavně citliví jedinci. Na průsečících těchto linií tak byli stavěny dolmeny, menhiry, prehistorické památky, vznikaly tam poutní místa, kapličky, vyvěrají tam ze země zázračné prameny atd.
8) Matematická vyspělost našich předků
Podle další hypotézy, může za složité geometrické obrazce vysoká znalost geodézie našich předků, kteří tak záměrně vytvářely tyto obří obrazce do krajiny, a to a) aby je dobře viděli jejich bohové, kteří je budou sledovat z výšky a nebo b) aby tím zanechali vzkaz svým potomkům v budoucnosti (třeba nám).
9) obrazce vytvořili mimozemšťané
Podle jedné z nejodvážnějších
hypotéz jsou autoři těchto obrazců sami vesmírní návštěvníci, kteří
sem takto vyobrazili věci spojené s vesmírem (všechny hvězdy,
humanoidi a berounský drak a možná i ty ostatní).
10) Proroctví
I tato hypotéza připadá v úvahu, když jsem v Labyrintu tajemna o M. Stejskala našel přirovnání Slaného k hvězdě v chiliasticko-urbanistickém pojetí husitů Danielova proroctví, podle kterého jen pět měst unikne předpokládanému konci světa: Slaný (hvězda), Louny (Měsíc), Plzeň (Slunce), Klatovy (Zář) a Žatec (Ségor). Když jsem zjistil, že kolem Loun lze opsat celkem pěkný půlkruh (jako měsíc), kolem Plzně zas kružnici o poloměru cca 19 km, na které se nacházejí významná města, pravěké památky a další významná místa a z většiny z nich lze vést linie jako paprsky vycházející z centra Plzně a na jednom z těchto paprsků se nalézají i Klatovy, začal jsem o tom přemýšlet jako o další hypotéze.
11) Geologické zlomy
Další hypotézou je, že linie znázorňují geologické zlomy, neboť ty často vedou v jakých si liniích, které jsou rovné nebo mírně zakřivené
12) Přírodní jevy
Další zajímavosti jsem si všiml při sledování útvarů a obrazců, v nichž okraje nebo úhlopříčky mnoha z nich často kopíruje tok nějaké řeky nebo významného potoka. (Otavský humanoid, Vltavský pták, Ptačí pentagon, Boubínská hvězda, Slánská hvězda, Berounský drak, Řípská a Jesenická hvězda). Tyto řeky by mohli tak inspirovat dávné autory těchto obrazců. Jako přírodní jev se mi také zdá skutečnost, že ve středu všech hvězd se nalézá nějaký významný vrch.
13) Geopatogenní zóny
I zde by mohla být nějaká souvislost, protože však problematice Geopatogenních zón příliš nerozumím, přenechám ji radši odborníkům.
14) Feng šuej
Je dávné čínské umění v architektuře a stavitelství, které využívá pohybu energie v přírodě, se kterou má ladit jak umístění, tak uspořádání staveb, aby život v nich byl příjemnější a zdravější.I zde se mi tak zdá možná souvislost s ley lines.
15) podzemní chodby
Jak jsem se už zmínil, existuje i určitá souvislost mezi kapličkami a božími muky s podzemními chodbami (Věrovany, Vrtbo, Stará Boleslav, atd.)
16) průchody do jiných dimenzí
K těm fantastičtějším hypotézám patří i tato: Často se stane, že do nějakého obrazce, je nějak zapojené místo, kde mělo údajně dojít k nějakým časoprostorovým anomáliím (Blaník, Semily, Houska, atd.). Představme si průnik dvou libovolných třírozměrných těles v hypotetickém čtyřrozměrném prostoru. Tento průnik pak vytvoří rovinný útvar. A co je průsečík roviny ze zemským povrchem? Přímka.
17) Komunikační síť
Podle jedné z hypotéz by mohlo jít o pradávnou komunikační síť na způsob telepatie. Vysílající by tak po této síti vyslal nějakou zprávu a přijímající, jenž by stál na linii by se jí takto dozvěděl. Této hypotéze by mohly odpovídat ty linie a obrazce, které jsou tvořeny obdobnými názvy (xyzeveské linie, ptačí obdélník, ptačí pentagon, černý pentagon, atd.).
18) vojenské a strategické účely
Podle další hypotézy by mohly za útvary stát strategické uvažování dávných obránců svého území. Proto mohly některá hradiště nebo hrady vystavět v určitých proporcích a geometrických útvarech (Velhartický okruh)
19) kombinace výše zmíněných hypotéz
Hypotéz, jak jsem nastínil, je celá řada. Ale žádnou nelze použít na celou záhadu. Na tu linii se hodí jedna hypotéza a na druhou zas jiná. Ale naopak, na jiné linie se hodí i více hypotéz na jednou, takže se nám objeví na mapě jejich celé spektrum . Každá může mít souvislost s každou, a tak si myslím, že tento bod je tou správnou cestou. Hledat další a další hypotézy, protože jedině tak lze najít klíč k této záhadě a také klíč k objevováním nových ley lines obrazců. Třeba se při tom narazí na nějakou všeobecnou „universální“ hypotézu, ale to až o této záhadě budeme vědět více.
Nyní jsem vám popsal (nejen)
svojí záhadu, která mě
fascinovala a myslím si že je velice zajímavá. Podle mého názoru je to
bratříček jiných obrazců, totiž agrosymbolů, skalních kreseb a výtvorů
na planině Nazca v Peru. Na rozdíl od těch ale má jednu výhodu. Kruhy
v obilí se dají vyšlapat, obrazce ve skále se dají vyškrábat a
obrazce v písku též vyrobit. Ale jak by se dal falšovat ley lines
obrazec? Města a vesnice existují už od středověku, a keltská naleziště
už od pravěku, a proto padělat ley lines obrazec je téměř vyloučeno. Nevýhodou
je však jeho pracné objevování, proto k jejímu hledání a mapování
se často stráví delší čas nad mapou. Je to tak trošku dobrodružství,
ale také výzva. Výzva k hledání dalších a dalších geometrických
souvislostí, protože ,jak pevně věřím, že někde v hloubi naší země
se skrývají další ley lines obrazce, které nikdo ještě nenašel a které
teprve čekají na svoje objevení. Možná, že v budoucnu například
zjistíme, že naše uzemí, které je tak precizně zarámované pohraničními
pohořími, je vlastně jakási plaketa od našich předků, která čeká na
svoje vyluštění. Tuto záhadu vnímám tedy jako předmět k badatelské
činnosti pro všechny badatele, protože v oblasti ley lines je zatím známá
pouhá špička ledovce.
Libor Čermák
Použitá a doporučená literatura
1. Michael Hesemann: Záhadné kruhy v obilí
2. Erich von Däniken: Po stopách všemocných
3. Tajuplná síť čar (ZAZ 2/99)
4. František Paneš: Jaká tajemství skrývají kapličky a boží muk Jaká tajemství skrývají kapličky a boží muka?
5. L. Čermák: Říkám tomu „xyzeveské“ linie (Skryté skutečnosti 9/2001)
6. L. Čermák: Fantazie ley lines obrazců (Skryté skutečnosti 12/2001)
7. L. Čermák: Tajemství hvězdných hor (Skryté skutečnosti 1/2002
8. L. Čermák: Podivná ptač18. í záhada (Skryté skutečnosti 3/2002
Martin Stejskal: Labyrintem tajemna
Soubor turistických map 1: 100 000
ley lines a geometrické souvislosti na internetu
Doporučuji též:
geometrické souvislosti v čase (havárie
UFO)