Léto a prázdniny jsou dobou, kdy lidé cestují více, než jindy v roce. Láká je mnoho zajímavých míst, hrady, zámky, skanzeny, přírodních zákoutí, horské túry a mnoho dalšího. Koho by však zajímalo něco z dávné historie naší země a současně záhadného a navíc procházka nádhernou přírodou, pro toho mám jeden typ.  Jedná se pravděpodobně o naší největší megalitickou památku – Kounovské řady. Ty se nalézají na hranici mezi Rakovnickým a Lounským okresem nedaleko obce Kounov. Ovšem z vlastní zkušenosti můžu říci, že nejlépe se k oné tajuplné památce dostanete od nádraží Mutějovice. Nejprve se vydáte do středně prudkého kopce. Když ho asi po jednom kilometru vystoupáte, otevře se vám zajímavý pohled na Rovinu. Rovina, to je dnes asi jeden kilometr dlouhé pole, která pokračuje na západ do lesa. A právě tam se nalézají ony kamenné řady. Kameny, které je tvoří, sice nejsou tak veliké, jako například ve francouzském Carnacu, největší jsou maximálně metrové, ale i tak vzbuzují posvátnou úctu. Čtrnáct až šestnáct řad jsou asi 300 metrů dlouhé a probíhají ve směru jih – sever. Navíc křemenec, hornina, z které jsou většina zdejších kamenů se v místě nevyskytuje, tudíž sem musely být dopraveny z větší vzdálenosti. Staří ani význam Kounovských řad neznáme, ale odhaduje se, že jsou starší než středověké. Pravděpodobně pocházejí z doby o hodně starší a je docela možné, i když to není prokázáno, že mají nějaký vztah k nedalekému Malému Hradisku, což je hradiště z doby kamenné, bronzové i halštatské a dodnes jsou patrné jeho valy.

 V současné době jsou sice řady porostlé lesem, ale v dávné minulosti se patrně nalézaly na poli či na louce. A tak zde některé řady byly i odlesněny, aby byly patrnější. Největší, šestitunový kámen zvaný Gibon, se nalézá mimo řady, ale vede k němu značená cesta. Ten tvoří s obdobným kamenem, Pegasem, který je na opačné straně řad, slunovratovou linii, tak je mnozí badatelé dávají do souvislosti s možným astronomickým významem.

Kounovské řady jsou tak stále hádankou, a proto se na ně dne 21. května 2006 vydala i skupinka mladých badatelů ze zájmového útvaru „Třináctá komnata“, která působí v rámci uhříněveského DDM, Domu UM. Navštívili jsme nejen zdejší kamenné řady ale i nedaleké Malé Hradisko a také zříceninu hradu Džbán. Pomocí buzoly jsme si ověřili orientaci řad, navštívili jsme vizír Gibon a prohlédli složení zdejšího kamenného podloží. (viz fotografie) 

Byl to jistě zajímavý nedělní výlet, spojený s poznáním kusu historie. Obdobný výlet by byl jistě zajímavý i pro naše čtenáře.

Libor Čermák 

www.sweb.cz/cermak.libor 

Zdroj

 www.kpufo.cz

Lenková J. a kolektiv: Velká kniha tajemství a záhad, Regia, Praha, 2001