Byl listopad loňského roku, když jsem vám nabídl první část seriálu o keltech Mohli jste se s ním setkat každý čtvrtrok, přesně podle keltského kalendáře. Začínalo to svátkem „samain“, následoval imbolc, beltine a lugnasad a nyní je říjen a opět se blíží samain a tedy i závěr keltského roku. Tím, že jsem zde publikoval tento seriál, chtěl jsem hlavně říci, že keltové patří do historie české kotliny stejně jako Přemyslovci, Lucemburkové nebo národní obrození.Zde to byl dominující národ téměř tisíc let, který později vytlačili germánií a slované. Ovšem toto etnikum zde nikdy úplně nezaniklo, podle některých hypotéz v nás Češích dokonce pořád koluje jeho krev a keltská kultura se tu, sice v trošku pozměněné podobě zachovala i nadále.. Důkazem o tom jsou místní názvy. Zde v naší zemi se dá naleznout opravdové množství jmen a názvosloví, jenž nemají původ ani v slovanský nebo germánský, ale právě keltský. Například naše dvě nejznámější řeky: Labe a Vltava. Toto se dá vystopovat i názvech větších oblastí ,Bohemia, Sudety nebo Lužice a od ní pojmenované i hory, jejichž název je prý odvozen od legendárního boha Luga, o němž jsem psal v červencovém čísle. Keltové však nevymizeli. Co jsou to Irové, Skotové, Welšané či Bretaňci? To jsou národy. Jenž jsou do dnes považovány za keltské. A proto není divu, že i v těchto státech se dá nalézt množství pravěkých památek, které po sobě zanechali příslušníci dávných prehistorických národů, ať už keltského či nějakého předkeltského.

Až někdy pojedete do Velké Británie určitě si nenechte ujít kamenné Stonehenge na pláni u Salisbury ,které sloužilo údajně i jako dávná observatoř nebo Avebury v hrabství Wiltshire, což je obří kamenný kruh obepínající velkou část stejně pojmenovaného městečka. V Irsku se můžete podívat na podivnou stavbu „Newgrange“ a ve Francii na kamenné řady Le Ménec, tedy něco jako kounovské řady, ale ve větším.

Tak, ať ve vás keltové žijí i na dále.

Libor Čermák

 

Související články o Keltech

Samain

Imbolc

Beltine

Lugnasad

O bruslení