Před několika roky jsem ještě jako kluk jezdíval na prázdniny do Jeseníků, což je, jak jistě každý ví, nejvyšší moravské pohoří. Jakožto vášnivého milovníka horských procházek, výletů a túr, to tu na mě zapůsobilo narozdíl od jiných českých hor trošku zvláštně. Kdekoliv jinde (v Krkonoších, Krušných horách, Orlických horách nebo na Šumavě) si můžete být jisti, že jakmile vyjdete na nejvyšší vrcholky, někde tam narazíte na státní hranici. V Jeseníkách však ne. Když se rozhodnete vylézt na až Praděd, nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku, který je současně pátým nejvyšším v ČR a vydáte se na něj směrem z Ovčárny, tak ho dokonce při cestě skoro obejdete kolem dokola a to bez obav, že narazíte na ceduli s nápisem „Pozor, státní hranice“. Pokud se na něj podíváme z hlediska záhad a mystérií, tak rozhodně není nezajímavý. Prý na něm sídlí horský duch, jenž vypadá jako stařec a hlídá v hoře ukryté poklady. Je takovou obdobou Krakonoše. Další zajímavostí je to, že se zde stýkají hranice třech severomoravských okresu, tj. šumperkského, jesenického a bruntálského. Když se podíváme na mapu, jak na ní jsou rozmístěné jejich sídelní města, zjistíme zajímavou věc, že všechna tři města (Šumperk, Bruntál a Jeseník) spolu vytvoří rovnostranný trojúhelník o straně asi 35 km a tato 1491 m vysoká hora se tyčí přímo v jeho těžišti. Jižně od Pradědu se nalézá skála Petrovy kameny. Ta dostala svůj název od toho, že se tu prý v minulosti zjevoval sv. Petr, ale známější je tím, že se zde měly konat čarodějnické reje tzv. sabaty. Prý bývali tak obávané, že i císař Leopold I, aby těmto rejům zamezil, nařídil celou skálu vykropit svěcenou vodou a postavit zde Boží muka.

Další tajemnou oblastí Jesenicka je okolí horské osady Rejvíz. U ní se nalézá přírodní rezervace s Malým a Velkým mechovým jezírkem. To jsou údajně pozůstatky dávného pohanského města Hunstadt, které se pro hříšnost svých obyvatel propadlo do země. Dokonce se povídá, že za jasného slunečního svitu je ještě dnes vidět v jezírku kostelní věž. Poklady města prý hlídá duch pastýře Hohohé, jenž se zjevuje v okolí místních bažin a jezírek.

Nedaleko Rejvízu se vyskytují i dvě tajemné hradní zříceniny: Edlštejn, který podle pověsti vybudovali lidožraví obři a Koberštejn, kde se scházejí jacísi tajemní kuželkáři, kteří bohatě odmění každého, kdo jim prokáže službu a bude jim při hře jejich kuželky stavět.

Samozřejmě, že tajemné pověsti se nevztahují jen k oblastem, které jsem popsal, ale i další místa mají svoje legendy.ale ať už se staly nebo ne, vždy jim dodávají jakýsi mystický závoj.

 

Libor Čermák

 

Použité prameny: Martin Stejskal: Labyrintem tajemna

 

Související články o horách

Tajemné Krkonoše

Tajemná Šumava

Turistika

Rozhledny

O lyžování