V dalším díle v našeho seriálu o sportech v přírodě bych se chtěl věnovat tomuto na první pohled nebezpečnému sportu. Ale víte někdo o nějakém sportu, který by byl úplně bezpečný? Já ne, ale i zde platí, že pokud budeme dodržovat všechny základní bezpečnostní postupy, tak se i  horolezectví stane naprosto bezpečné.

   Lezení po něčem, zdolávat a pokořovat něco bylo odpradávna jedním z podmínek člověka o přežití, protože nezřídka se stávalo, že musel umět vylézt na stromy, aby tam buď získal potravu nebo aby se tam zachránil před divokou zvěří.  Když vznikla první náboženství a vznikala první božstva, lidé si je začali umisťovat na vrcholky hor, kde údajně žili. Také  útvary ve skalních městech se pro ně stávaly něčím posvátným, a tak se v minulosti nezřídka stávalo, že v jejich okolí vznikaly nejprve pohanské a později i křesťanské svatyně.

  Pro jiné se  skály staly výzvou a tak v druhé polovině devatenáctého století vznikají první horolezecké spolky. Zpočátku se jednalo převážně o náročnou vysokohorskou turistiku a postupně se k tomu přidávalo ono lezení po skálách. U nás se tradičním místem k tomuto dobrodružství stala pískovcová skalní města, která se táhnou po celám severu naší republiky. Názvy dvou jsem vám ukryl i do tajenky dnešní křížovky.  
Od svých počátků, kdy horolezectví vzniklo se také vyvinulo mnoho lezeckých disciplín a o některých z nich bych se vám nyní chtěl zmínil.

Volné lezení je takové lezení, při kterém se nepotřebuje žádné speciální vybavení.

Dobývání vrcholu je asi jedna z nejtěžších disciplín. Kolikrát se stane, že tento výstup trvá i několik dní, a tak si lezec musí sebou postupně vytahovat všechny potřebné věci včetně materiálu a jídla.

Lezení na ledě je asi jistě nejnáročnějším lezením vůbec, kromě bezpečného jištění lezec potřebuje ještě mačky a cepíny, pomocí nichž se pohybuje vzhůru.

Lezení na umělých stěnách je bezpečným sportovním vyžitím, hojně používaným ve sportovištích, tělocvičnách, fitcentrech a i při tréninkové přípravě horolezců. Každý si na nich může vyzkoušet, jak by mu asi mohlo jít skutečné lezení na skalních stěnách. Dokonce i zde v Uhříněvsi nově vznikla jedna horolezecká stěna a to v areálu Střediska pro volný čas dětí a mládeže.

Tak pokud některý čtenář horolezectví podniká nebo se o to chce pokusit tak mu chci popřát pevné lano, dobré jistící pomůcky, dobré spolulezce, na které se vždy může spolehnout a také příjemný pocit z právě pokořeného výstupu.

Libor Čermák

Prameny: www.iabc.cz

Joe Tomlinson: Encyklopedie extrémních sportů

Slávek Vomáčko, Soňa Boštíková: Lezení na umělých stěnách