Co znamená příroda pro člověka moderní doby

Začátkem července 2007 jsem se dozvěděl, že pod Drábskými světničkami v Českém ráji vznikl první obrazec v obilí v této sezóně. To mi samozřejmě nedalo a v sobotu 14.7.2007 jsem se tam vydal vlakem, a to s tím, že i navštívím ono skalní město Mužský-Příhrazy.

Vystoupil jsem ve stanici Březina. Je velice zajímavé, že okolí Drábských světniček bylo osídleno už od pravěku. Na příklad u této obce Březina je žárové pohřebiště lidu popelnicových polí (7.-5. století před naším letopočtem). Podle informací, které jsem měl, se měl první letošní agrosymbol nalézat mezi obcemi s tajuplnými názvy "Honsob" a "Dneboh". Když už jsme u místních názvů, není bez zajímavosti, že asi tři kilometry od těchto lokalit se nalézá obec s příznačným názvem "Kruh"

Tak jsem se tedy v Honsobu zeptal, kde by se ten obrazec měl nalézat, a zde jsem od jednoho místního obyvatele dostal dostal přesnou informaci: Podejít dálnici a hned na dalším poli je ten obrazec. Měl jsem však menší smůlu, neboť, když jsem přišel k poli, tak ho zrovna hnojili. Tak jsem musel asi tři čtvrtě hodiny počkat, než zemědělci odjedou. A pak už mi v návštěvě obrazce nic nebránilo.

Více viz fotoalbum.


obrazec byl složitý a docela veliký	Zde je vidět položení obilí v satelitních kruzích	Zvlášť mne překvapilo stojící obilí v místech křížení cestiček	Stolová hora s Drábskými světničkami, čedičovým vrcholem Mužský a dalšími skalními útvary (foceno z agrosymbolu)

Detail středu centrálního kruhu obrazce	Detail rozhraní mezi stojícím a polehlým obilím	Další detail křížení cestiček	Detail hlavního obvodového kruhu

Detail cestiček	Detail kruhů	Další detail rozhraní mezi stojícím a polehlým obilím	Další detail křížení cestiček

Toto není žádný kruh ze stromů v lese, ale cestou z Dnebohu na Drábské světničky jdeme kolem místa, kde 27. června 1926 došlo k největšímu sesuvu půdy, který tehdy zničil jedenáct usedlostí.Tento "opilý les" tomu může dosvěčit.	Po chvíli se po cestě setkáváme s prvními skalními útvary Drábských světniček	Jedinečné skalní útvary, jakých je v severní polovině Čech spousta, začaly vznikat již v druhohorách, když sem zasahovalo křídové moře. Když ustoupilo, tak zbylý písek vlivem geologických pochodu se přeměnil na tyto skály. (více viz zde)	Pohled z Drábských světniček na obrazec v obilí. Nalézá se hned na tom nejbližším poli před dálnicí (ve směru k zadnímu rohu). Bohužel můj mobil, se kterým jsem fotky pořizoval , neumí tak dobře přibližovat

Drábské světničky byly osídleny již od pravěku. Nejprve zde bylo pravěké sídliště, pak slovanské hradiště a ve středověku dřevěný hrad, založený ve 13. století. Zachovalo se přes třicet skalních místností.	Dnes tento jedinečný skalní útvar přitahuje především turisty, horolezce a romantiky. Díky soustavám lávek a žebříků, se lze dobře prolézt i tady.	Nedaleký skalní útvar Klamorna byl též osídlen již v pravěku. Zachovalo se hradiště se třemi místnostmi vytesanými do skály. Obýváno bylo již 3000 let před naším letopočtem. Zachovala se i 5 m hluboká cisterna.Našli se i střepy nordické kultury.	Z Klamorny je nádherný výhled na tento skalní útvar , nedalekou obec Dneboh a celé širé okolí.

Toto je zbytek tzv. Píčova statku, který zde stával asi od 16. století. od začátku 18. století jsou zprávy, že ji zdědil Jan Píč. Co je však zajímavé, je to, že ten, kdo zde v 19. století zahajoval archeologický průzkum byl ředitel oddělení prehistorie Národního muzea jménem Josef Ladislav Píč	Opět ruiny Píčova statku. Ten se nalézá pod výšinným sídlištěm a hradištěm "Hrada", které bylo osídleno již v pozdní době kamenné ( cca 5000 let před naším letopočtem). Dále v době slovanské a ve střední době hradištní ( zhruba 9. stol n.l.).	Zase jedna z četných vyhlídek, ze které můžeme spatřit nádherná skalní panoramata, dále Bezděz, Ralsko nebo Ještěd.	A na závěr moje maličkost vyfocená v Příhrazských skálách (cca 2 km východně od chaty a restaurace "Krásná vyhlídka"