Je tomu tak skutečně a neplatí to jenom dnes na prahu třetího milénia, ale v každý okamžik od počátku věků. Čas se totiž dělí na dva nekonečně dlouhé úseky nazývající se minulost a budoucnost.. Přítomnost je pak bodem styků obou úseků, jenž se neustále posouvá kupředu.

   pojď si to, milý čtenáři, vyzkoušet  na vlastní kůži. když jsi začal číst tento text a než si se dostal  až na toto místo, uplynulo asi patnáct sekund. Nyní ještě nevíš, co se dočteš v jeho zbytku, protože to je ještě pořád v budoucnosti . Až se však prokousáš textem na jeho konec, budeš celý jeho obsah znát a tato věta, kterou máš právě rozečtenou se stane pro Tebe nenávratnou minulostí. A tak podobně se nějak stalo, že přítomnost překročila práh třetího tisíciletí. Avšak i zde je zajímavý paradox. V současnosti, je třetí tisíciletí, jen pro Tebe, který právě čteš tento článek. pro mne, když text právě připravuji a znám i jeho obsah, zbývá do tohoto historického předělu celý měsíc.  Já zatím ještě netuším, co nám přinese prosinec a první půlka ledna, Ty, milý čtenáři, to už víš a v tichosti se mi směješ. Z hlediska tisíciletí jsme si ale pořád velice blízko, neboť je to oproti měsíci a půl 8 000krát delší časové období. Co nám to nové milénium přinese, to neví zatím nikdo z nás, ani já, ty. Je pravděpodobné, že vše bude pokračovat, tak , jak bude započato ve století minulém, takže se v něm určitě nebudeme nudit. Stačí se jen poohlédnout, co nám přichystalo posledních deset let: pád železné opony, sjednocení Německa, pokojné rozdělení Československa, více či měně pokojný rozpad Sovětského svazu  na straně jedné a nacionálně vedené války, přírodní katastrofy a zhoršení stavu životního prostředí na straně druhé. Také věda zaznamenala zajímavý posun, a to nejen v bohatosti objevů, ale i v pohledu na postavení člověka.

   Třeba jen naše poznatky o historii se rozrůstají více a více. Byli objeveny nové pyramidové komplexy, např. v Číně nebo na Kanárském ostrově Teneriffe, kde se na výzkumech významně podílel i známý norský cestovatel a historik Thor Heyerdahl. Ten se tu natrvalo usadil a proslul svou teorií o dávných stycích různých kultur. naší planety. Nových objevů nebyl ušetřen ani archeologický ráj - Egypt. Můžeme být pyšní, že právě zde zazářili čeští vědci, kteří v posledních pěti letech učinili hned čtyři významné objevy:

   listopad 1995 - objevili hrobku soudce Kara a jeho rodinný hřbitov z roku 2200 př. n. l.

   březen 1996 - objevili hrobku faraónova majordoma, starou 2500 let a nacházející se 23 m. pod zemí. Podobný nález byl učiněn naposledy koncem 30. let.

   únor 1998 - objevili šachtovitou hrobku Iufa - vysokého kněze a správce faraónova paláce. Unikátní bylo, že hrobka nebyla vykradena. to se naposledy povedlo v roce 1942.

  listopad 2000 - objevili 4500 let starou hrobku soudce a vysokého úředníka Intneje z města Nechen (2323 - 2291 let před. naším letopočtem v období vlády šesté dynastie. sarkofág byl nalezen poblíž pyramid v Abusiru.

   Jak je tedy vidět, naši egyptologové patří mezi světové špičky. V devadesátých letech se také velmi zvýšili naše znalosti o vesmíru, s kterými museli někteří lidé přehodnotit názory o postavení člověka v něm. Vše začalo 29. 4 . 1990, kdy byl z raketoplánu Discovery vypuštěn Hubbelův kosmický teleskop. Od té doby začalo lidstvo dostávat fotografie jedinečných kosmických scenérií, vzdálených galaxií, mlhovin, atd., nad kterými se člověk neubrání němému úžasu. Snímky z vesmíru byly jistě i dříve, ale nikdy ne v takové kvalitě a vzdálenosti, s jakou to dokáže HST. Již bylo zjištěno, že slunce není jedinou hvězdou, kolem které krouží planety.. Takovýchto planet v jiných hvězdných soustavách bylo objeveno asi kolem třech desítek a každým rokem se toto číslo zvyšuje. Pro zajímavost. minimálně jednu planetu mají i dvě nejbližší hvězdy Proxima Centauri a Barnardova hvězda nebo o něco vzdálenější Virginius 70, Ursae 41, či Pegasi 51b. Tím se i zvyšuje pravděpodobnost, že existují i planety podobné Zemi a že vesmír není životapustý. V srpnu 1996 byl světu oznámen objev, jenž tuto možnost zvyšuje ještě více. Nešlo o nic jiného než o slavný meteorit ALH 840 001 pocházející z Marsu a nalezený v roce 1984 v Antarktidě. Svět se divil a měl také proč, neboť v tomto kameni byly objeveny stopy jakých si bakterií. Život by tak nemusel být doménou jen naší rodné planety.

   Pro běžné pozorovatele noční oblohy byla devadesátá léta desetiletím komet. V březnu a v dubnu 1996 ozdobila hvězdnou klenbu kometa Hyakutake a o rok později kometa Hale-Bopp, která se pro některé fundamentalistické sekty stala symbolem apokalypsy. Hlavním důvodem těchto neopodstatněných vizí byla jiná kometová událost  odehrávající se v červenci roku 1994, kdy celý svět s napětím sledoval vesmírnou srážku planety Jupiter a komety Shoemaker-Levi 9.

   Posun zaznamenala  věda i v jiných oblastech, například pronikla do podstaty živočichů včetně člověka. Celosvětový ohlas převážně negativního hodnocení sklidil v roce 1997 objev klonování. Snad každý někdy viděl obrázek té zázračně vypěstované ovečky Dolly. I přesto, že tato technologie s sebou nese určité obavy ze zneužití, jde v každém případě o vědecký triumf, který nám možná i umožní "pěstování" nových náhradních orgánů na místo nemocných.. Jiné velké dílo se podařilo vědcům asi před rokem, kdy rozluštili celý genetický kód. Tento objev by nám mohl do budoucna výrazně pomoci při léčení dědičných chorob, jako jsou cukrovka, rakovina nebo cystická fibróza.

Tak přátelé, skončilo nám století dvou světových válek a železné opony a my nyní nahlížíme na to další, jaké asi bude. Myslím, že pro člověka třetího tisíciletí není lepšího přání, než aby se poučilo z chyb minulosti a zabránilo vyplnění nejrůznějších katastrofických předpovědí, ať již pocházejí z kruhů vědeckých nebo prorockých. Nejlepší předpovědi totiž nejsou ty , které se vyplní na sto procent, ale naopak ty, co se nevyplní vůbec, protože se z nich lidé poučí a snaží se zabránit, aby se staly skutečností.

 

Úspěšný život v novém tisíciletí přeje všem Libor Čermák

 

Z použitím Magazínu 2000 a teletextu ČT1